Přihlášení
Nemáte účet? Vytvořte jej!
 
Práce s obrázky ve výchově a vzdělávání dětí s PAS Tisk E-mail
Napsal(a) Bc. Jan Kouřil   
Neděle, 26 únor 2012

Při stanovování, zda doporučit obrázky při výchově a vzdělávání dětí s PAS (piktogramy či fotografie v denní režimech, při alternativní komunikaci aj.), je třeba zvážit všechny předpoklady dítěte i rodičů k jejich používání. Pro správné a účinné doporučení hrají roli tyto faktory:

  • chronologický věk dítěte – bývá první a často i jedinou informací, kterou o dítěti poradenský pracovník má. Přestože relevance tohoto údaje je nízká, může být věk u velmi malého dítěte orientačním vodítkem, že nebude schopné obrázky rozlišovat a pracovat s nimi.
  • vývojová úroveň dle psychologického a speciálně pedagogického vyšetření. Dítě reaguje na obrázky cca od 18-24 měsíců a musí mít osvojenou alespoň základní schopnost sdílení pozornosti.
  • motivace – důraz, abychom nabízeli obrázky, které dítě zajímají, věděli jaký z toho má prospěch
  • reakce dítěte na obrázky a fotky v reálném životě (zjišťovat od rodičů zda dítě samo vyhledává obrázky, na jaké reaguje, zda si najde co ho zajímá – fotky, noviny, knížky, obaly DVD, obaly jídla, …)
  • pokud dítě spolupracuje a je schopno alespoň krátkodobě udržet pozornost, lze již na první návštěvě v rodině vyzkoušet jednoduchý test na vnímání symbolů – přiřazování předmětu na obrázek, třídění dle skupin, reakce dítěte na prohlížení knížky či jiných obrazových materiálů. Pokud se provedení testu nezdaří nebo dítě v testu se standardními pomůckami schopnost vnímání obrázků neprokáže, je třeba získat potřebné informace o zájmech dítěte, abychom si na další návštěvu mohli přivézt na míru udělané pomůcky a udělat test koncipovaný na základě oblíbených předmětů a témat dítěte. (Použití obrázků oblíbených témat dítěte, např. mašinky, autíčka, dinosauři, postavičky z filmu, apod. Snadný test je prostřednictvím výběru ze dvou obrázků, představujících oblíbené jídlo a neoblíbený nebo neutrální předmět).
  • způsob práce s obrázky v minulosti - jak se dařilo, pokud již nějaké obrázky používali, jakým to bylo způsobem, případně proč nefungovalo  rozlišit důvody (nepochopení funkce obrázku x špatné vnímání konkrétních symbolů x nepřehlednost, špatný postup či tempo nácviku x nedostatečná motivace x přílišné požadavky např. na manipulaci s obrázkem x nedostatečná asistence x …apod.) Pokud se dle referencí rodičů nebo přímé zkušenosti poradce práce se symboly u dítěte nedaří, je správné odhalení důvodů neúspěchu klíčové.
  • zásadní je trpělivé a pečlivé vysvětlování smyslu obrázků, cílů jejich použití a podrobného postupu jejich zavádění. Mnohdy se rodiče obrázkům a struktuře brání, protože nerozumí, k čemu by jejich dítěti měly pomoci, považují je za zbytečnost. Je třeba vysvětlovat, že obrázky mají více funkcí a způsobů použití, komunikační obrázky nejsou určené jen pro nemluvící děti, denní režimy neslouží jen pro předvídatelnost u dětí s obtížemi s akceptací změn. Používat názorné příklady, jak obrázky mohou pomoci při řešení problémových situací konkrétního dítěte, ukázat v praxi na situacích, vzniklých během konzultace. Funkce obrázků:
    • pasivní slovní zásoba - porozumění řeči, pochopení a zapamatování pojmů, schopnost si je účinně vybavit
    • umožnění komunikace bez rozvinuté řeči
    • podpora rozvoje řeči
    • zajištění předvídatelnosti, pomůcka k zlepšeni dysfunkčních exekutivních funkcí (sebeorganizačních, plánovacích a pozornostních funkcí)
    • objasnění různých situací, které dítě prostřednictvím jen verbální řeči nepochopí
    • použití denních režimů upevňuje pochopení informační funkce obrázků
  • nezahlcovat mnoha požadavky (dítě i rodiče), intervenční program nastavovat postupně dle společně s rodiči domluvených priorit a průběžně upravovat dle aktuální situace. Je třeba rozlišovat, kdy při doporučení využíváme již nabytých dovedností dítěte a upevňujeme je pro použití v běžném životě a kdy je hlavním cílem učení zcela nové dovednosti.
  • v praxi se osvědčilo zavádět odděleně obrázky k vlastní komunikaci dítěte a obrázky pro porozumění. U těchto dvou typů probíhá zcela jiný postup nácviku, který lze jen obtížně kombinovat, aniž by to dítě i rodiče nemátlo.
    • komunikace – při nácviku výměny začínáme od předávání jednoho symbolu – dokud nejde o výběr, tak není zásadní, o jaký symbol se jedná. Zpočátku je prioritou naučit dítě kontaktovat dospělého, pracovat na tom, aby bylo iniciátorem a ovlivňovalo dění kolem sebe. Až poté učit výběr ze dvou a více přání.
    • časové režimy - začínáme s dětmi pracovat od jednoho obrázku („co děláme teď“), pak postupně zkoušíme posloupnost dvou a více obrázků za předpokladu, že dítě je schopno posloupnost chápat. Postup zavádění časových režimů a procesuálních schémat upravíme pro konkrétní dítě dle jeho schopností, u dětí s VFA a AS předpokládáme rychlé osvojení práce s posloupnostmi více obrázků.
    • je důležité zavádění obrázků zkoordinovat také s prací na rozvoji neverbální komunikace a sdílení pozornosti.

Aktualizováno ( Pátek, 01 červen 2012 )