Přihlášení
Nemáte účet? Vytvořte jej!
 
Dětský autismus Tisk E-mail
Napsal(a) PhDr. Kateřina Thorová, Ph.D.   
Pondělí, 21 květen 2007

Motto: "Když se Martin narodil, byla jsem ta nejpyšnější a nejšťastnější matka na světě. Byl krásné a zdravé dítě. Začal mluvit jednotlivá slova, prohlížel si knížky, smál se. Ve dvou a půl letech nastal zlom - slova vystřídaly zvuky, smích křik  a pláč, knížky, které si dříve prohlížel, ležely na zemi roztrhané. Byli jsme zoufalí."

Autismus je jednou z nejzávažnější poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti (tzv. základní diagnostická triáda problémových oblastí vývoje u poruch autistického spektra). Autismus doprovází specifické vzorce chování.

Stupeň závažnosti poruchy bývá různý, od mírné formy (málo symptomů) až po těžkou (velké množství symptomů). Problémy se musí projevit v každé části základní diagnostické triády. 

Autismus je poruchou, jejíž příčinu se prozatím nepodařilo odhalit. Předpokládá se, že určitou roli zde hrají genetické faktory, různá infekční onemocnění a chemické procesy v mozku. Moderní teorie tvrdí, že autismus vzniká až při kombinaci několika těchto faktorů. Autismus je v podstatě syndrom, který se diagnostikuje na základě projevů chování. Projevuje se buď od dětství nebo v raném věku (do 36 měsíců). Porucha určitých mozkových funkcí způsobí, že dítě nedokáže správným způsobem vyhodnocovat informace (senzorické, jazykové). Lidé s autismem pak mívají výrazné potíže ve vývoji řeči, ve vztazích s lidmi a obtížně zvládají běžné sociální dovednosti.

První nejběžnější postřehy v oblasti celkové komuniakce, řečového vývoje a v oblasti sociálního chování:
Postřehy v komunikaci
. Nereaguje na své jméno
. Neříká, co chce
. Opožděný vývoj jazyka
. Nereaguje na pokyny
. Někdy působí dojmem, že je neslyšící
. Zdá se, že slyší, ale nikoli ostatní osoby
. Neukazuje a nemává na rozloučenou
. Říkal/a několik slov, ale nyní přestal/a
Postřehy v sociálním chování
. Chybí sociální úsměv
. Raději si hraje o samotě
. Dává přednost sebeobsluze
. Je velmi samostatný
. Některé věci dělá velmi "brzy"
. Špatný oční kontakt
. Působí, že žije ve vlastním světě
. Nezajímá se o ostatní děti
. Ostatní lidi dokáže ignorovat
Postřehy v chování
. Záchvaty vzteku
. Hyperaktivita/neschopnost spolupracovat/ negativismus
. Neví, jak si hrát s hračkami
. Zabývá se určitými věcmi stále dokolečka
. Chodí po špičkách
. Neobvyklá fixace na určité hračky (neustále s sebou nosí nějaký předmět)
. Řadí věci do řad
. Reaguje přehnaně na určité materiály či zvuky
. Zvláštní pohyby
Absolutní indikace pro další vyšetření
. do 12 měsíců nežvatlá
. do 12 měsíců negestikuluje (neukazuje, nemává na rozloučenou)
. do 16 měsíců neužívá slova
. do 24 měsíců spontánně neužívá věty
. ztráta jakýchkoli jazykových nebo sociálních schopností v jakémkoli věku


Autismus může být, a často bývá, kombinován s jinými poruchami či handicapy psychického i fyzického rázu (mentální retardace, epilepsie, smyslové poruchy, geneticky podmíněné vady atd.). Často se přidružuje problematické chování rozdílné intenzity. Někteří lidé s autismem mají pouze mírné problémy (např. nemají rádi změny), u druhých pozorujeme agresivní nebo sebezraňující chování. Také hyperaktivita, neschopnost soustředění nebo výrazná pasivita se často s autismem pojí.

K úplnému potlačení příznaků autismu v 98% případů nedochází. Na druhé straně speciální výchova mírní problematické chování (agresivitu, sebezraňování, záchvaty vzteku), byl zaznamenán nárůst IQ, zvýšení adaptability a samostatnosti. Pokud osoby trpící autismem nemají speciální přístup založený mimo jiné na hluboké znalosti dané problematiky, ocitají se na psychiatrických odděleních s vysokými dávkami psychofarmak či jsou vylučovány ze škol, do kterých však úrovní svého intelektu patří.

Jediným obecným a prokazatelně úspěšným způsobem pomoci dětem s autismem je speciální pedagogická péče s využitím metodiky kognitivně behaviorální terapie. Pokud dítěti svým speciálním přístupem umožníme porozumět světu, který ho díky jeho handicapu chaoticky obklopuje, je stoprocentní šance, že u dítěte dojde ke zlepšení. Speciálně vyškolení pedagogové užívají nejčastěji metodiku strukturovaného učení, která za prioritu považuje nácvik funkční komunikace a individuální přístup v psychoedukaci. Vizualizace a strukturalizace jsou základními metodickými pilíři přístupu k lidem s autismem.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 13 září 2007 )